Elektromobil fungující nepřetržitě od roku 1975 – Elvíra – elektrický malotraktor.

  Teprve v roce 1975 objevil se na chalupě elektrický traktor „ ELVÍRA“. Konstrukce „traktůrku“ je z časopisu „Udělej si sám“, „elektrická výzbroj“ je čistě moje. Elvíra prodělala mnoho změn, původní elektromotor byl z tříkolky a připomínal mi spíš „rotační kamna“ než elektromotor. Nejméně padesátiprocentní ztráty měl na svědomí magnetický obvod stroje, konstruovaný s ohledem na maximální jednoduchost a láci, pak dlouho nic a teprve potom účinnost Obr. 20.

Traktůrek pojmenovala moje manželka a představuje složeninu-EL-jezdí na elektriku-VÍRA – řidič musí mít víru, že někam dojede. Je to ovšem pomluva, ELVÍRA dosud vždy dojela. Nad ELVÍROU, v bývalém chlévě, visí cedule, kterou opatřila v dětských letech moje dcera. Obr. 19.

Když jednou na výletě u Vltavy dcera nalezla jakýsi vyhozený stroj, po umytí se objevilo nádherné dynamo. Bylo to německé vojenské dynamo z druhé světové války 60V 12A. Tento nádherný stroj jsem převinul na sériový motor 48V 15A trvale. Navinul jsem ho nejsilnějším vodičem, jaký se do stroje vešel a získal jsem motor s účinností v širokém rozsahu zatížení přes 85%. Pro tak malý stroj je to účinnost velice slušná.

Elvíra dostala v roce 1988 pulzní regulaci elektromotoru a současně rekuperaci. Do té doby se jízda i brzda řídila odporově. Z akumulátorů ELVÍRY ( 4ks 12V 55Ah ) je možno napájet elektrickou řetězovou pilu vlastní výroby ( 48 V 60 A ) pro práci v lese a elektrický vrátek ( naviják ) 48V max20A Obr.22. Vrátek vyvine tah na lanku 100 Kg při 0,3m/s. Používá se hlavně při přibližování dřeva z nepřístupných roklí Obr. 23.

Často dostávám otázku, kolik elektromobil Elvíra na jedno nabití ujede. To je velice obtížné, záleží na terénu, zatížení a snad i na konstelaci hvězd. Zatím je po mnoha letech vyzkoušeno, že na zdejších silnicích, kde není ani kousek roviny, a se zatížením asi 100 kg na přívěsném vozíku ujela 28 km a to ještě nebyly akumulátory vybité. Při stavebních pracích na domku byla Elvíra v provozu denně alespoň 12 hod a byla stále provozuschopná. Samozřejmě každá přestávka v práci byla využita k nabíjení. Při práci v lese jsem prozatím já vždy vyčerpán dřív, než akumulátory.

 (Olověné akumulátory byly vyměněny v roce 2018 za 16 článků Winston LiFePO4 3,2 V, 60 Ah a doplněny o 16 kusů balancerů 1,7 A Obr. 29. pozn. spol.)

Elektrokolo – elektrické kolo 48V

Pro krátké cesty na nákup ( min 6km do kopce a zpět ) jsem vytvořil elektrické kolo (Obr.24.) Elektrokolo je napájeno z čtyřiceti válcových NiMh článků velikosti R20 ( buřt ) s jmenovitou kapacitou 9Ah. Ani jeden článek tuto kapacitu nemá, ač jsou úplně nové, kapacita se pohybuje od 3,5Ah do 7,5Ah. Jmenovité napětí celé baterie je 48V. Kolo má pulzní regulaci, a rekuperaci. Kolo vyjede bez pomoci i desetiprocentní stoupání, ale pokud se přitom podívám na ampérmetr, vždycky přišlápnu. Na jedno nabití ujede kolo se mnou až 20km. Se zeťem i 25km, zeť je štíhlejší. Sériový trakční elektromotor jsem upravil z rotačního měniče z doby druhé světové války. Stroj má výborný magnetický obvod a dostatek místa pro vinutí. Po rovině ( která zde nikde není ) vyvine kolo rychlost téměř 30 km/hod. To ale hrozí roztržení rotoru odstředivou silou, takže touto rychlostí báječný stroj nepokouším.

Od namontování tachometru, do dnešního dne, ujelo kolo přes 3000 km.

Elektrické kolo i Elvíra se zúčastnily legendární jízdy elektromobilů na Ještěd (Obr.25.)

 Teprve tam jsem se seznámil s klubem elektromobilů, jehož členem jsem dosud. Na Ještědu se svezl na Elvíře také Ing.Kolínek. Fotografii přikládám Obr.26. Z jízdy elektromobilů existuje videozáznam, jehož část je ve videotéce klubu elektromobilů. Elektromobil Elvíra na Ještědu

Fotografie elektromobilu Elvíra – elektrický víceúčelový malotraktor

prezentace >>

[050c]