Hymny mne nemají rády Někdy na podzim 1957 se stěhoval radiotechnický pluk z Olomouce do Brna. Nebyli jsme příliš rádi, na Olomouc jsme si zvykli. Znamenalo to také přestěhovat sklady se spoustou materiálu. Napřed se měl materiál přenést na dvůr a naskládat na úhlednou hromadu. Jenže sklady byly ve čtvrtém patře…

Velezrádný rozhovor Příhoda začala docela nevinně, v době, kdy jsme si užívali pohody třeťoročáků, s vyhlídkou na blízký civil. Byl listopad a budíček v 6.00 byl už za tmy. Ten den, ale ještě před budíčkem přiběhl na „cimru“ náš spolubojovník a budil nás slovy „Kluci vstávejte, sem v děsným průseru“! Když jsme se trochu…

Magnetofonové hlavy. Byla to snad moje největší opovážlivost, jaké jsem se v životě dopustil. Když jsem byl v Chropyni na radarové hlásce, byl můj magnetofon znám snad až na štábu pluku. Jednou se v Chropyni objevil náčelník pro spojení pluku a zajímal se o to, zdali by bylo možné vyrobit asi deset magnetofonů…

Na radarové hlásce v Chropyni jsme s Láďou Obr.2. zastávali místa mechaniků. Na rotě byli vynikající důstojníci včetně náčelníka Obr.1. Jen jeden staršina měl pocit, že je nutné udržovat kázeň lpěním na blbostech. Chodil k nám do dílny a chtěl abychom uklidili, neměli ve skříni s administrativními lejstry vycházkovou uniformu a vůbec. Nevím, jak…

OŽĎANY Když mne důstojník pro věci politické, v „plukovné škole“ v Šahách, vyhodil z radiouzlu a převelel do Ožďan, zabalil jsem magnetofon do kufrů a odnesl do skladu radiotechnických potřeb. Náčelník tohoto skladu byl jeden z mála slušných kluků, také technik, který mi navrhl tykání, ačkoli to byl mazák . Domluvil jsem s ním, že…