Vypůjčil jsem si tento nadpis z názvu svého velkofilmu o letním pionýrském táboře – Dovolená s úplavicí. Na tomto pionýrském táboře ( v té době byly všechny tábory povinně pionýrské, pozn. edit. )  jsem dělal oddílového vedoucího. Všechny děti z mého oddílu se vrátily k rodičům celkem bez větších zdravotních potíží. Dnes bych se asi takového dobrodružství nezúčastnil a když, tak bych asi strachy moc nespal.

Letní pionýrský tábor v roce 1962

Naštěstí všechno celkem dobře dopadlo a všechny děti tu úplavici přečkaly. Jenže o tom nechci psát, chtěl bych jen popsat jeden technický kuriózní příběh. Když už jsme se konečně dočkali že nás začali léčit (nemohli se dohodnout pod koho spadáme – byrokracie-dotlačili jsme to až na ministerstvo zdravotnictví-pak se rozeběhla lavina akcí ), dostali jsme speciální lék – bakteriofág. Byla to téměř černá, odporně páchnoucí hustá kapalina, ještě horší chuti – doslova připomínala prasečí kejdu a přidávala se do čaje. My vedoucí jsme museli dělat hrdiny a předvádět, jak snadno a s úsměvem se ten hnus dá pít. Bylo to snad největší sebezapření co pamatuji – je zachyceno obrazem i zvukem ve filmu.

Filmový záznam Dovolená s úplavicí – letní pionýrský tábor – amatérský zvukový film 16 mm z roku 1962.

Technické poznámky k technickému zpracování filmu 16 mm :

Originální zvuk, který byl na mnou lité magnetické stopě, ten jsem teď musel pracně sejmout na synchronním magnetofonu-budič zvuku u projektoru nepřežil stěhování. Na mnoha místech se magnetický lak oloupal a z barevných filmů se oloupal úplně. Bylo tedy nutné komentář i hudbu doplnit, vyměnit, no co mám psát…
Pod originálními titulky ze samých krabiček od léků, je hudba sejmutá z lité magnetické stopy, částečně oloupané-krásně koktá. Po titulcích přejde skokem do originálu ze staré standardní desky. K mému velkému překvapení se nezměnila tónina, rychlosti všech strojů byly přesné…
Celý film byl vlastně točen na zbytky různých filmů. Nejvíce záběrů bylo točeno na materiál TF4-což je zvukový negativ pro plochový záznam zvuku. Tedy tento film by měl zobrazovat pouze černou a bílou-nic mezi tím. Čarováním s různými vývojkami, ale hlavně přesnou exposicí, se podařilo získat i nějaké polotóny. Že ten film byl snad dvacet let prošlý a nařezán z filmu 35mm a naděrován amatérskou děrovačkou je samozřejmé. Všechny filmy-i barevné diapositivy-jsem vyvolával sám. Pouze materiál na barevné diapositivy nebyl prošlý-„ještě mokrý „dar od ORWO WOLFEN- a proto jsou barevné diapositivy pěkné.  

Obrázky z 16mm filmu „Dovolená s úplavicí“ natočeném na materiál TF4.

Tento filmový materiál, nejméně deset let prošlý, byl hořlavý a nařezaný z pětatřicítky, Měl zobrazovat POUZE černou a bílou. Byl to film pro zvukový negativ. Film vyhodili kolegové z oddělení filmové techniky VÚZORT, směrem ke mně. Kolegové z oddělení sezitometrie VÚZORT mi poradili zvláštní složení první vývojky inverzního procesu a podívejte obrázky jsou!

Ten odporný lék bylo nutno přechovávat v lednici při + 5°C. To nebyla celkem potíž, v kuchyni byla obrovská lednice jakou mívají řezníci. Všechno šlo do té doby, než přišla velká bouřka a dvě fáze vypadly. To byl průšvih, motor u lednice byl trojfázový a na jednu fázi (roztočen provazem) kompresor neutáhl. Zjistil jsem, doutnavkovou zkoušečkou přímo na dřevěném sloupu, že opravdu ty dvě fáze do tábora nepřicházejí. Na ten dřevěný sloup jsem vyšplhal bos jen v trenýrkách, bez přivázání, povzbuzován celým táborem. Pod sloupem stáli vedoucí, zachránit mne, kdybych spadl po úrazu elektrickým proudem. Ostatně-měl jsem zkoušku z vyhlášky 50, jako „OSOBA ZNALÁ, S VYŠŠÍ KVALIFIKACÍ“ a „nemohlo se mi tudíž nic stát!“ Nikdo to nevyfotografoval-jako dědek bych se měl čím chlubit… Za socializmu se nějaké poruchy ve vesnickém rozvodu řadily až na poslední místo – co teď s nesmírně důležitým lékem pro víc jak sto dětí-vedoucí nepočítaje?

Trojfázový indukční elektromotor s kotvou nakrátko-vyráběl chybějící dvě fáze….

Vzpomněl jsem si na takovou poznámku z průmyslovky, že odpojí-li se běžícímu indukčnímu motoru dvě fáze, běží dál na jednu fázi a chybějící fáze vyrábí jako generátor. V kuchyni byl veliký kuchyňský robot s dvoukilowattovým trojfázovým indukčním motorem s kotvou nakrátko. Ještě s jedním vedoucím jsme shodili řemeny z řemenice tohoto motoru a po odpojení nefunkčních dvou fází jsme motor provazem roztočili a připojili na jednu funkční fázi. Motor hrozně skučel, ale pomalu se rozběhl na svoje jmenovité otáčky. Pak jsme opatrně zapojili lednici na těžce vyrobené „tři“ fáze a nastal boj! Motor lednice se začal rozbíhat, zatím co motor kuchyňského robota začal ztrácet otáčky a strašně skučel. Naštěstí se motor lednice rozběhl dříve, než motor kuchyňského robota ztratil otáčky. Byl to strašný boj, ale naštěstí vždy zvítězil větší motor kuchyňského robota.

Motor kuchyňského robota zůstal ve funkci generátoru-to jest stále běžel- celé dva dny, protože tak dlouho trvala oprava elektrické sítě. Po tu dobu se vždy po zapnutí lednice ozval z kuchyně hrozný nářek trýzněného motoru kuchyňského robota, slyšitelný po celém táboře. Motor to ale hrdinně vydržel. Jen kuchařky nechápaly, proč musí robot stále běžet a NESMÍ se vypnout. Celé soustrojí nepochopili ani energetici, kteří po opravě přišli zkontrolovat pořadí fází. To vlastně bylo moje první, praktické SETKÁNÍ S ASYNCHRONNÍM GENERÁTOREM.

Fotografie Dovolená s úplavicí – letní pionýrský tábor v roce 1962

Dovolená s úplavicí – pionýrský tábor v roce 1962