Moje první a poslední „okno“ – základní vojenská služba 1957
Nebudete mi věřit, ale do maturitního večírku jsem vlastně žádný alkohol nepil. Ne že bych ho neochutnal, ale nechutnal mi a tak jsem ho nepil. Z počátku asi také hrálo roli to, že můj táta nikdy nepil a to je pro kluka velký vzor, zvlášť, když už táta nežil a já…
Magnetofonové hlavy – základní vojenská služba 1957
Magnetofonové hlavy. Byla to snad moje největší opovážlivost, jaké jsem se v životě dopustil. Když jsem byl v Chropyni na radarové hlásce, byl můj magnetofon znám snad až na štábu pluku. Jednou se v Chropyni objevil náčelník pro spojení pluku a zajímal se o to, zdali by bylo možné vyrobit asi deset magnetofonů…
Tajné výlety – základní vojenská služba – rok 1957
V letě 1957 jsem sloužil v posádce v Olomouci a o sobotách a nedělích se nám s Láďou zastesklo po posádce v Chropyni. Já vím, zdá se vám to jistě divné a budete v tom hledat jistě spíš nějaké slečny, ale nám tam bylo skoro jako doma. Zařídili jsme to tak, že jsme požádali o propustky…
Dílenské dveře na heslo – základní vojenská služba 1956
Dílna v olomouckých kasárnách byla jako „průchoďák“. Stále tam někdo přicházel a zdržoval. Vadilo to posléze nejen nám, ale i náčelníkovi dílen kapitánovi Adamcovi.
Radarová hláska – základní vojenská služba v roce 1956
Na radarové hlásce v Chropyni jsme s Láďou Obr.2. zastávali místa mechaniků. Na rotě byli vynikající důstojníci včetně náčelníka Obr.1. Jen jeden staršina měl pocit, že je nutné udržovat kázeň lpěním na blbostech. Chodil k nám do dílny a chtěl abychom uklidili, neměli ve skříni s administrativními lejstry vycházkovou uniformu a vůbec. Nevím, jak…
Ožďany – Základní vojenská služba – rok 1956
OŽĎANY Když mne důstojník pro věci politické, v „plukovné škole“ v Šahách, vyhodil z radiouzlu a převelel do Ožďan, zabalil jsem magnetofon do kufrů a odnesl do skladu radiotechnických potřeb. Náčelník tohoto skladu byl jeden z mála slušných kluků, také technik, který mi navrhl tykání, ačkoli to byl mazák . Domluvil jsem s ním, že…
Simulant – Základní vojenská služba – Šahy
Život bažanta ( voják prvým rokem na vojně ) v „Plukovné škole“ v Šahách na Slovensku, nebyl nijak lehký. Velitelé čet, kluci jen o rok starší, dělali pravé peklo na zemi klukům jen o rok mladším. Proč, to mi není jasné. Zvláštní potěšení jim zřejmě dělaly noční poplachy. Řev „Poplach plná…
Transceiver – základní vojenská služba Šahy
Nepamatuji si už, jak vůbec došlo k tomu, že jeden spolupracovník na radiouzlu vytvořil transceiver. Pro mne to byla černá skřínka, ale funkce mi byla jasná. V krabici od polního telefonu byla umístěna anodová baterie 90 V, žhavicí článek 1,5 V a bateriová elektronka, která kmitala někde na nějakém megacyklu.
Základní vojenská služba v Šahách – Na izolaci v roce 1956
Na izolaci – základní vojenská služba. Zima na základní vojenské službě v Šahách byla snad s nejnižšími teplotami, co jsem kdy zažil. Jen na „Radiouzlu“ ( název místnosti s rozhlasovou ústřednou ) bylo možno zatopit tak, že se alespoň vzduch ohřál. Na stěnách stále zůstávala nejméně milimetrová vrstva jinovatky. Denně jsme „fasovali“ dvě polínka…
Základní vojenská služba – Akumulátorovna v Šahách na jaře 1956
Akumulátorovna v Šahách Tato událost patří také téměř mezi pohádky, jenže není na ní ani ň vymyšlené! Na jaře 1956 uspořádala „Plukovná škola“ velkolepé cvičení. Téměř všichni vojáci vyjeli do terénu s mobilními vysilači, RM 31P. Snad neprozradím žádné tajemství, když řeknu že koncová vysílací tetroda vysílače byla žhavena z akumulátoru 4,8…