Malé vodní elektrárny – počátek – vodní díla od roku 1945

Již od nejútlejšího mládí ve mně tatínek pěstoval zálibu ve vodních stavbách (předchůdců malých vodních elektráren). Na každém výletě jsem stavěl s tatínkem přehrady. Jedna moje fotografie se dokonce dostala do maminčiny knihy „ NAŠE DÍTĚ“.  Je to bohužel výřez z fotografie, tatínek se na formát stránky nevešel, ale přehrad jsem s tatínkem postavil mnoho. Obr.1.

Když tatínek zemřel, byl jsem nejen ve vodních stavbách, odkázán sám na sebe. O prázdninách v létě 1945 – bylo mi 8 a ½ –jsem byl v Březinách. Na dobové fotografii, kterou pořídila maminka, mne vidíte jako druhého kluka na voze od leva. Obr.2.

Obr. 3. Moje první vodní turbína pro malou vodní elektrárnu v roce 1949. Bylo mi 12 a ½ .
Obr. 3. Moje první vodní turbína pro malou vodní elektrárnu v roce 1949.

Krásnou přehradu maminka nezdokumentovala, nezdála se jí dost zajímavou. Když jsme v roce 1949 – to mi bylo 12 a ½ – měli jsme ve fyzice o vodních turbínách, vytvořil jsem tedy z plechovky od džusu UNRA, jakousi turbínu. V neděli jsem jí vyzkoušel na potoce v Průhonickém parku. Já jsem se dost namočil, turbína méně-bylo málo vody, ale přeci jen se trochu otáčela. Obr.3.

V roce 1950-to mi bylo 13 a ½ – jsme byli v letě v Lázních Ružbachy. Je to krásná sopečná krajina s bohatým teplým pramenem. Já jsem poblíž našel malý potůček, kde se dala stavět krásná přehrada. Moje maminka to značně nerada viděla, bylo to ve stínu a nejeli jsme tak daleko, abych byl v rokli ve stínu !!! Obr.4.

Protože pobyt v lázních Ružbachy byl velmi příjemný, jeli jsme tam na prázdniny i v roce 1951- bylo mi 14 a ½ . Po prázdninách jsem začal navštěvovat elektrotechnickou průmyslovku. To jsem již postavil velké vodní dílo. Obr.5.

Přehradní zeď je sice poněkud štíhlejší, než by bylo z bezpečnostních důvodů zapotřebí, přepad je vytvořen z nádherného šedého sopečného jílu, který voda téměř neodplavovala. Výpustné potrubí je litinové, ze smetiště. Tlakové potrubí, dlouhé asi tři metry z lodyh Heraklea-Bolševníku obrovského-přivádí vodu z horní nádrže ( není na obrázku ) na dřevěnou turbínu ( vyřezanou nožem z klacku ) s „parciálním vtokem“ ( s částečným vtokem-není vidět ), která se otáčela šílenou rychlostí a stříkala široko daleko…V levém dolním rohu je pidivodotrysk napájený vodou z hráze. Někde je i ejektor, který dopravoval vzduch do pidiohýnku – jako kovářská výheň. U maminky jsem nedosáhl uznání – měl jsem se koupat a slunit!!



Poslední klukovská rozkoš byla přehrada na poněkud větším potoce v roce 1952, ale ta zdokumentovaná není – jen začátek stavby Obr.6. Byla to doba, kdy mne už začalo zachvacovat fotografické a filmové šílenství, a tak o těchto prázdninách také vznikl, na povinné školní brigádě, film BRIGÁD

Jediný dochovaný filmový záznam brigády z roku 1952

Pár slov k filmu

Brigád.
Film Brigád – čti Brigáda – vznikl z roztrpčení nad tím, že povinná prázdninová brigáda nebyla ani trochu odborná. Měli jsme pracovat v podniku POSISTA -tento podnik jsem znal z filmu HEJ RUP, kde parní válec podniku POSISTA válcoval kalhoty panu Werichovi. Jenže co s námi, kluky, měli v takovém podniku dělat? Rukama jsme trhali trávu kolem silnice pod Barrandovskou skálou, uklízeli hromadu uhlí-krátce-samá zbytečná práce. Jim jsme přidělávali práci a nás to nebavilo. Rozhodli jsme se natočit o tom film. Od maminky jsem si vypůjčil starou filmovou 16mm kameru, bylo nás pět a vytvořili jsme filmový štáb. Kluci vymysleli jméno HIFIK, složené ze začátečních písmen našich jmen. Spravedlivě jsme se složili na pro nás strašlivě drahý film a začali točit. O filmování jsme neměli ani potuchy-citlivost filmu byla pro nás neznámý pojem, clona se určovala doslova podle oka-podle velikosti zorničky v našich očích. To co bylo vidět v hledáčku kamery se značně neshodovalo s tím, co viděl objektiv a nakonec bylo vidět na filmu. Uznáte, že jestliže něco vyšlo, byl to zázrak.
Když jsme nesli film v kameře k vyvolání-ani jsme neuměli film z kamery vyndat-pan prodavač pootevřel kameru a rychle jí zavřel se slovy-„ Máte tam strašný salát“. Tím mínil, že film není na cívce, ale napěchován všude v kameře. Nebýt opatrnosti a pečlivosti prodavače, nebylo by z filmu vůbec nic.
Film Brigád je strašlivý, ale byl to náš začátek a posléze můj koníček i zaměstnání, po celý život. Každý z nás pěti je nějak s elektrotechnikou svázán-jeden učil na ČVUT, druhý učil na naší průmyslovce a na mně zůstalo ten strašný film, jehož originál je v NFA, vylepšit a tady vám ho předkládám, ale prosím, dívejte se na něj očima patnáctiletých rozesmátých kluků.

 

V té době mne už zcela zachvátila posedlost zvukovým záznamem a tak vodní stavby měly, na malý čas, přestávku.

Fotografie prvních předchůdců malých vodních elektráren postavených od roku 1945



 

[malé vodní elektrárny 01]